Pamandala

Mandala je posvátný buddhistický artefakt. Patří mezi nejstarší náboženské symboly lidstva. Vyjadřuje ideální stav, kdy při odstranění protikladů vzniká rovnováha mezi já a nevědomím.
Trojrozměrnou mandalou jsou některé střechy buddhistických chrámů na dálném východě. Bývá to zpravidla stupňovitá kopule ukončena jehlou. Pokud bychom se na střešní konstrukci podívali z ptačí perspektivy, pak bychom viděli soustavu kruhů a čtverců se symbolikou čísla 4. V takovéto podobě se mandala zobrazuje nejčastěji. Nejznámější mandaly jsou vysypávány z barevného písku. Mnichové několik dní dekorativní obrazec s rouškami na ústech vysypávají pečlivě na podložku. Když je obraz hotový, pomodlí se u něj a po obřadu ho rozpráší.
Při malování mandaly jsem vycházel z učení Kálačakry tantry a ztvárnil jsem model kosmu v podobě čtyřpatrového dortu, který je tvořen z kotouče dýmu, ohně, vody a kotouče rostlin i živočichů. To je oblast bez radosti. Z kotouče nejvyššího vychází v podobě kuželky posvátná hora Meru, s devíti drahami planet. Hora Meru je oblastí žádosti. Mandala je rámována branami severu, jihu, západu a východu a je vsazena do skalnaté krajiny. V rozích obrazu jsou tři významné okamžiky v lidském životě. Početí, porod, smrt. V horním levém rohu obrazu je náznak, že přijde jiná doba s jinou kulturou, která toto učení sfoukne (hora Meru se již povážlivě naklání) a nastolí svá pravidla hry.
Obraz jsem nenazval Mandalou ale Pamandalou, protože Středoevropan, který na dálném východě aspoň chvíli nežil, nemá na to, aby ztvárnil tuto tématiku s celou svojí duchovní hloubkou.