Města věží

0 Comments

Města věží

Lidská seskupení v minulosti se skládala ze tří základních komponentů, mlčící většiny, obětovaných a dravců. Co do počtu dominovala mlčící většina, obětovaným osud předurčil útrapy nebo předčasný zánik a dravci? Ti měli schopnost se šplhat přes hlavy ostatních k privilegovaným výhodám. Tato vznikající společnost ale přesto neměla ve volné krajině možnost zcela odolávat útoku nepřátel. Proto vznikala větší společenství zajišťující lepší ochranu, která velmi často postupně nabývala podobu měst.
V průběhu staletí se drsnost podmínek pro přežití obrousila a válečné technologie nabraly takové podoby, že město jako ochranný útvar už nemělo své opodstatnění. Přesto potřeba sdružování u lidí zůstává. Každé město je shlukem několika lidských smeček, které mezi sebou soupeří, bojují a průběžně se proměňují. Struktura obyvatel města je ale stále stejná – dravci, obětovaní a mlčící většina.
I v dnešní době se životní podmínky ve městě jeví příznivější než mimo něj, avšak městský člověk si neuvědomuje, že pobytem v rozlehlé zástavbě i něco ztrácí. Musí se podřizovat městu a více se tak zbavuje osobní svobody. Za dobrovolné opouštění svého přirozeného prostředí se také musí platit. Organismus městského člověka je psychicky i fyzicky více zatěžován – je drcen silami, které ve městě vznikají.
Lidská pýcha čas od času člověka nutí, aby si před sebou samým i před ostatními, něco dokazoval. Jedním takovým pyšným počinem je budování výškových staveb ve městech. Pokud se při výstavbě nebo provozu dům zhroutí, může to být katastrofa. Katastrofické následky jsou zpravidla úměrné velikosti stavby. Jednou z nejstarších špatných zkušeností, o které se dovídáme z historie, byla stavba Babylonské věže.
V určitém období bylo ve středověké Itálii módou stavět obytné domy ve tvaru věží. Majitel věže její výškou dával svému okolí najevo, jak je bohatý. Čím vyšší věž, tím větší majetek. Proto v té době byli architekti, kteří se zabývali nejen výstavbou věží, ale i jejich bořením. Jakmile majitel věže přestal být dravcem a zařadil se do jiné skupiny, pak nastoupila lidská závist, která najala architekta „bořiče“, a ten vyprojektoval pád objektu tak, aby spolehlivě poškodil především okolní hmotné statky majitele věže.
…a jak je to dnes?